|
|
Využití tromboelastografie (TEG) při hodnocení hemokoagulace u pacientů na jednotce intenzivní péče (JIP)
Durila, Miroslav ; Cvachovec, Karel (vedoucí práce) ; Stříteský, Martin (oponent) ; Kovářová Kudrnová, Zuzana (oponent)
Pacienti na jednotce intenzivní péče jsou v kritickém zdravotním stavu, který je často provázen koagulační poruchou. Sepse jako hlavní příčina smrti u kriticky nemocných pacientů může být provázena jak hyperkoagulačním stavem a tvorbou mikrotrombů v mikrocirkulaci, tak i zvýšenou tvorbou endogenních heparinoidů s inhibičním vlivem na krevní srážlivost. K monitoraci hemodynamiky mají tito pacienti zavedený centrální žilní katetr a arteriální katetr, které jsou proplachovány heparinem jako prevence jejich uzávěru. Oba vstupy jsou používány pro odběr krevního vzorku na vyšetření krevního obrazu a koagulačních parametrů, včetně tromboelastografie (TEG). V prvním kroku práce bylo zjišťováno, zda u pacientů se sepsí můžeme očekávat arteriovenózní rozdíly při interpretaci vyšetření hemokoagulačních parametrů. Tato hypotéza byla potvrzena nálezem vyšší koncentrace D-dimerů a nižší aktivitou antitrombinu ve venózní krvi a zjištění lze vysvětlit zvýšenou konzumpcí antitrombinu při hyperkoagulačním stavu a následnou reaktivní hyperfibrinolýzou. Nekonzistentnost v místě odběru krevního vzorku potom může vést k chybné interpretaci patofyziologických procesů v organizmu. V parametrech TEG signifikantní rozdíly nebyly zjištěny. V druhém kroku práce bylo zkoumáno, jak heparin používaný k proplachu katetrů ovlivňuje srážení...
|
|
|
Využití tromboelastografie (TEG) při hodnocení hemokoagulace u pacientů na jednotce intenzivní péče (JIP)
Durila, Miroslav ; Cvachovec, Karel (vedoucí práce) ; Stříteský, Martin (oponent) ; Kovářová Kudrnová, Zuzana (oponent)
Pacienti na jednotce intenzivní péče jsou v kritickém zdravotním stavu, který je často provázen koagulační poruchou. Sepse jako hlavní příčina smrti u kriticky nemocných pacientů může být provázena jak hyperkoagulačním stavem a tvorbou mikrotrombů v mikrocirkulaci, tak i zvýšenou tvorbou endogenních heparinoidů s inhibičním vlivem na krevní srážlivost. K monitoraci hemodynamiky mají tito pacienti zavedený centrální žilní katetr a arteriální katetr, které jsou proplachovány heparinem jako prevence jejich uzávěru. Oba vstupy jsou používány pro odběr krevního vzorku na vyšetření krevního obrazu a koagulačních parametrů, včetně tromboelastografie (TEG). V prvním kroku práce bylo zjišťováno, zda u pacientů se sepsí můžeme očekávat arteriovenózní rozdíly při interpretaci vyšetření hemokoagulačních parametrů. Tato hypotéza byla potvrzena nálezem vyšší koncentrace D-dimerů a nižší aktivitou antitrombinu ve venózní krvi a zjištění lze vysvětlit zvýšenou konzumpcí antitrombinu při hyperkoagulačním stavu a následnou reaktivní hyperfibrinolýzou. Nekonzistentnost v místě odběru krevního vzorku potom může vést k chybné interpretaci patofyziologických procesů v organizmu. V parametrech TEG signifikantní rozdíly nebyly zjištěny. V druhém kroku práce bylo zkoumáno, jak heparin používaný k proplachu katetrů ovlivňuje srážení...
|
|
|
Ošetřovatelské péče o pacienta s koagulopatií.
RŮŽIČKOVÁ, Ivana
Abstrakt Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta s koagulopatií. Cílem práce je zmapovat danou problematiku a vytvořit souhrn informací o daném onemocnění, jeho rozdělení, příznacích, možnostech využívaných v diagnostice léčby a následně možnostech léčby pacientů trpících tímto onemocněním. Stěžejním bodem této práce je ovšem část o ošetřovatelské péči, kde je kladen důraz na pacienta a jeho problémy spojené s onemocněním. A následně je popisováno řešení deficitu potřeb, kdy sestra je hlavní aktérkou v odstranění deficitu. Koagulopatie je souhrnný název pro onemocnění, která jsou charakteristická zvýšenou krvácivostí a nedostatkem či poruchou koagulačních faktorů nebo jejich inhibitorů. Onemocnění můžeme rozdělit do dvou základních skupin. První skupina vypovídá o koagulopatiích, které vznikly na podkladě dědičnosti. A naopak druhá skupina je vyvolána během života pacienta a je způsobena primárním onemocněním, přičemž se nejčastěji jedná o poruchu funkce jater. Vrozenou koagulopatii často najdeme v literatuře pod názvem hemofilie. Toto onemocnění můžeme dále rozdělit podle toho, který koagulační faktor je porušen. Jestliže se porucha týká koagulačního faktoru VIII, mluvíme o hemofilii typu A. Hemofilie typu B je poté charakteristická nedostatkem faktoru IX. A hemofilie C, která se v našich geografických podmínkách nevyskytuje, je označena jako deficit koagulačního faktoru číslo XI. Mezi hemofilické onemocnění můžeme zařadit také von Willebrandovu chorobu, která je specifická nedostatkem von Willebrandova faktoru v koagulační kaskádě. Získané koagulopatie vznikají jako sekundární onemocnění. Jejich příčinou vzniku jsou onemocnění funkce jater, kdy nejčastěji se jedná o jaterní cirhózu, hepatitidu, obstrukční ikterus. Koagulopatie ovšem může být zapříčiněna i otravou farmakologickými přípravky; nejčastěji jsou to kumarinové typy léků, mezi které řadíme Paralen, Warfarin, Macumar. Rozdíl v léčbě u pacientů s hemofilií a s vrozenou koagulopatií spočívá především v uvědomění si, že vrozená koagulopatie je následné onemocnění vzniklé z důvodu komplikací primárního onemocnění. V této práci se nadále dozvíme o vyšetřovacích metodách, které vedou k následné diagnostice. Důraz je v diagnostice kladen na anamnézu, fyzikální vyšetření a následné laboratorní metody, které jsou při tomto onemocnění pro nás nejdůležitější. Následně jsou důležité i zobrazovací metody, které jsou u pacientů s koagulopatií považovány za preventivní vyšetření, díky nimž pacienti trpící tímto onemocněním předcházejí vzniku komplikací. Stěžejním bodem této práce je ošetřovatelství, u něhož je pro nás důležité vědět, jak správě pečovat o pacienty s tímto onemocněním a zbavit je jejich aktuálních deficitů potřeb. Nejčastěji se jedná o deficity spojené s rizikem vzniku krvácení či s následným porušením kožní integrity či měkkých tkání. Častým problémem bývá i riziko vzniku infekce. Významným problémem v léčbě pacientů bývají i poruchy psychického stavu, nejčastěji se jedná o porušený obraz těla z důvodu tvořících se hematomů na těle pacientů či častého krvácením. Pacienti s onemocněním zvané koagulopatie by také měli být informováni o možnostech doplňování vitaminu K ze stravy. Vitamín K je nedílnou součástí léčby pacientů se získanou koagulopatií. Významným problémem pro pacienty i pro nás jako zdravotnický personál je poté deficit znalostí ohledně onemocnění a jeho následné léčby, aplikace intravenózních koncentrátů koagulačních faktorů. Pacienti s koagulopatií by měli být informováni o možnostech sdružování pacientů se stejným onemocněním. V České republice existují dvě sdružení pro takovéto pacienty. Mluvíme o sdružení Hemojunior, které je určeno dětem trpícím hemofilií. Jako další sdružení známe Český svaz hemofiliků. Pacienty s tímto onemocněním je nutné brát jako individuální jedince a také k nim takto přistupovat.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.